📚 )))RECENZE(((📖 Rejmer, M. - Bláto sladší než med, 2021 *** 𝟡/𝟙𝟘 ***

Rejmer, M. - Bláto sladší než med, Větrné mlýny 2021

 

9/10

 

Skvělá kniha na málo exponované téma Hodžistického režimu v Albánii. Základem autorčina vyprávění jsou příběhy skutečných lidí a přeživších hrůz albánského totalitního režimu. Autorka čtenářům prostřednictvím přepisů vyprávění velmi efektivně a důvěryhodně přibližije prostředí, čas, psychologii i možnosti albánské společnosti v minulé éře.

 

Na můj vkus přináší kniha nepoměrně málo příběhů o lidech, kteří s režimem kolaborovali, či se nedají jednoznačně vnímat černobílou optikou dobrých a zlých. Ze všech pamětníku je to pak pouze jeden, který vnímá režim minulosti a postavu Envera Hoxhy. Pro českého čtenáře, který je obšírně obeznámen s praktikami státní moci totalitního režimu z vlastní krajiny je někdy opakující se připomínání zmaru a hrůzy lágrů či všudypřítomného dechu v zátylku státní moci, trochu toporné a únavné. Osvěžující pak na to konto jsou pasáže v začátku knihy, kde autorka proti sobě staví tvrzení psané těžkopádně rozjásaným jazykem albánské propagandy a jejich těžce individualizovanou opoziční podobu. Krátce se zde věnuje i nejzajímavějším místům socialistických dějin albánie (Festivali i Këngës 11, a socialistickému partnerství s Čínou). Postava samotného Hoxhy je zde představena střílizvě a tento pohled, který vesměs vychází i ze vzpomínek a příběhů autorčiných respondentů, je držen po celou dobu. I přestože se přeživší na několika málo místech dotknou i dalších tragických událostí post-komunistické Albánie i časů s fašistickou itálií, v celkovém vyprávění však dominuje hrůzovláda strýčka Envera. Citované pasáže a obecně podobenství Kafkova procesu nefunguje. Osobně mi citace Kafky lezou na nervy uplně kdekoliv, zvlášť když k danému tématu jak v polském prostředí, ze kterého pochází autorka, tak z prostředí albánského lidu, nalezneme mnohem lepší podobenství o útlaku státní moci a zbytnělé byrokracie. Kdy konečně padne doba, v které je každé vyprávění z komunismu nebo totality lemováno Kafkou nebo Orwellem?

 

Skvěle pak kniha v několika málo pasážích odahluje náturu lidí v dnešní albánské společnosti, která je z pohledu té naší zpovykané do západu a jeho navoněných liberálních hodnot zahleděné, v jakémsi "primitivním stádiu vývoje". Kdyby kniha obsahovala trochu víc částí a vyprávění o post-komunistické albánii, čtenáři by se dotvořil obraz společnosti mnohem komplexnější. Obraz, v kterém je běžný albánec tržním kapitalismem, který si po jhu mnohaletého utrpení pod rukou dikátora vybojoval,  po prvním nádechu svobody okamžitě sražen na kolena a uvržen do okovů skutečného otroctví a dynamicky fatální výměny životních hodnot a perspektiv.

 

Kniha se mi moc líbila a připomenula mi můj velmi vřelý vztah k albánské společnosti a její historii, kterou jsem mohl poznat z blízka.